Elektronický podpis

Elektronický podpis, tzn ePodpis, obsahuje elektronické identifikační údaje autora, tedy odesílatele, adresu, sídlo, rodné nebo identifikační číslo, elektronického dokumentu, jež je k němu připojen. Zaručený elektronický podpis je vyžadován s předepsanými typy certifikace, jako je kvalifikovaný a komerční certifikát, a tak zaručuje i integritu dokumentu a autentizaci certifikátu. Někdy má i funkci časového razítka, tedy prokazuje datum a čas podepsání dokumentu. [1]

Elektronický podpis je tedy jednoznačně identifikovatelný a ověřitelný, využívaný v rámci elektronické komunikace pro ověření autora písemnosti. Nahrazuje plnohodnotně autorizaci v písemné podobě. Význam elektronického podpisu je v tom, že zajišťuje autentizaci i integritu nějakého datového objektu. Může tedy sloužit například pro komunikaci se státními orgány nebo tam, kde je riziko nějakého zneužití. V současné době je trend zavádět jej i do běžné e-mailové komunikace, kde slouží jako významný prvek při omezení zneužitelnosti.

Technologicky se využívá asymetrické kryptografie. Principem běžného elektronického podpisu je tedy zašifrování dokumentu či zprávy tajným klíčem a jeho následné dešifrování veřejným klíčem. [2]

[1] Slovník pojmů [online]. Datové schránky [cit. 2012-02-10]. Dostupné na WWW:<https://www.datoveschranky.info/cz/o-datovych-schrankach/slovnik-pojmu-id34696/>

[2] eGovernment: nejen datové schránky či elektronický podpis [online].  Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů cit. [2012-02-11]. Dostupné na WWW:<https://clanky.rvp.cz/clanek/o/g/13859/EGOVERNMENT-NEJEN-DATOVE-SCHRANKY-CI-ELEKTRONICKY-PODPIS.html/>